Abstracts for Host 10/2006

Pavel Ondraèka
Mythus Jiøího Kubìny (Jiøí Kubìna: Pamì» Básníka. Z Mého Orloje)

K sedmdesátinám si básník Jiøí Kubìna pøidìlil knihu Pamì» básníka. Slo¾itá kompozice a název napovídají, ¾e zdánlivì plynule se rozvíjející text na více ne¾ ètyøech stovkách stran bude mít slo¾itou genezi, architekturu význam. A ¾e navzdory proudu kultivované slovní zásoby a nìkdy pøetí¾ené vìtné struktury ledacos nebude doøeèeno. Autor v úvodu potvrzuje, ¾e vylíèení vlastního ¾ivota je, co se ¾ánru týèe, básnický hybrid mezi vzpomínkami, které mù¾e napsat ka¾dý, a pamìtmi, v nich¾ osoba veøejnì anga¾ovaná a významná interpretuje ze svého hlediska a v co nej¹ir¹ím kontextu dìje svého ¾ivota.

Eli¹ka F. Juøíková
Sugestivní mistr povídky aneb Proboha, pane, ve va¹í kù¾i bych být nechtìla (Jan Balabán: Jsme tady)

Ka¾dé setkání s prózou Jana Balabána ve mnì vyvolává dvì protichùdné úvahy. Na jedné stranì je potøeba formulovat mùj respekt ke spisovateli, který umí dát rozmìr slovùm my¹lenky, respektive jejich prostøednictvím suverénnì vyjádøit svùj vnitøní vesmír. Na stranì druhé pak poci»uji rozpaky nad tím, ¾e tento sugestivnì vybudovaný obraz bytostných deziluzí a nejistot “není ¹álek mého èaje”, tedy ¾e mne sice zaujme, ale nefascinuje. Poka¾dé si intenzivnì uvìdomuji, ¾e nedoká¾i autorovy postoje a emoce sdílet, mohu je pouze pozorovat s odstupem biologa zaujatého podivuhodnými formami lidské existence.

Pøekladatelka ve stínu (Marianna Tajmanova o svém pøekladu Kunderových Zrazených testamentù do ru¹tiny)

Milan Kundera se v Rusku tì¹í velké popularitì a respektu, o èem¾ svìdèí mnohatisícové náklady jeho knih. V roce 2004 petrohradské nakladatelství Azbuka vydalo pøeklad jeho filozofických esejù Zrazené testamenty (Naru¹ennyje zave¹èanija), který je souèástí velkého projektu, v jeho¾ rámci bude vydáno celé Kunderovo dílo jak èeského, tak francouzského období. Sám Kundera se vyjádøil, ¾e mu na pøijetí Zrazených testamentù ruskými ètenáøi velice zále¾í. Tomu podléhaly i jeho po¾adavky na pøeklad, který pøipravila známá pøekladatelka z francouz¹tiny do ru¹tiny Marianna Tajmanova. Pøíbìh tohoto pøekladu zprostøedkovaný jeho autorkou by mohl být zajímavý i pro èeského ètenáøe, proto¾e dokládá spisovatelovu nároènost vùèi pøekladatelùm a ilustruje i jeho názor na pøeklad obecnì.